Komentované prohlídky židovského hřbitova ve Frýdku

Na frýdeckém židovském hřbitově v neděli 7. května 2017 proběhly letošní první komentované prohlídky. Akci připravily ve vzájemné spolupráci celkem čtyři subjekty – Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Židovská obec Ostrava, Církev adventistů sedmého dne a Statutární město Frýdek-Místek. Komentované prohlídky proběhly v 13.00, 14.00, 15.00 a 16.00 hod. a celkem na ně přišlo 120 zájemců.

Průvodci po hřbitově byli členové komise pro obnovu kulturních míst, historických památek a významných lokalit ve Frýdku-Místku Mgr. Jaromír Polášek a Bc. Lenka Drabinová, která je také autorkou fotografií z prohlídek.

Příští prohlídky židovského hřbitova se uskuteční vždy první neděli v měsíci v době od 13.00 do 17.00 hod. a to 4. června, 2. července, 6. srpna a 3. září.

Výnos Zemské vlády slezské v Opavě z 23. listopadu 1863 schválil záměr založit náboženský spolek společný pro Židy ze slezského Frýdku, moravského Místku a z okolních obcí. Dne 17. ledna 1864 byla konána první valná hromada úředně schváleného spolku s oficiálním názvem „Israelitische Kultus-Verein für Friedek, Mistek und Colloredow“. Sídlem spolku byl ustanoven Frýdek a účel spolku byl stanoven takto: podpora náboženského vyučování židovské mládeže, uskutečnění a společné vykonávání řádných služeb božích, shromáždění prostředků k výstavbě synagógy.

Poměrně záhy se židovský náboženský spolek začal zabývat otázkou založení samostatného židovského hřbitova. První záměr zřídit samostatný hřbitov je datován do rozmezí let 1864-1880. Všechny snahy na jeho založení však ztroskotaly na tom, že Židé nevlastnili žádný vhodný pozemek, který by vyhovoval jak náboženským, tak i hygienickým předpisům. Teprve v roce 1880 nájemce frýdeckého měšťanského pivovaru na Blatnici Žid Ignatz Kolban zakoupil z pozůstalosti Josefa Koltscharze parcelu při císařské silnici, na konci dnešní Slezské ulice ve Frýdku. Pozemek, původně velké pole, získal Kolban za 1 400 zlatých a postoupil jej židovské obci. Kratší vstupní stranou parcela navazovala na Reichsstraße, na levé straně sousedila s usedlostí Josefa Klimanka (dnes zbořena) a polnostmi téhož, na pravé straně s polnostmi a usedlostí Aloise Rudela.

  

Výstavba začala 20. června 1882. Celý pozemek budoucího židovského hřbitova byl ohrazen, nejprve byl stavěn velký obřadní sál – „Friedhofshalle“, byla zde vystavěna márnice, místnost očisty – „tahara“, místnost pro rabína a místnost, ve které bydlel strážce hřbitova. Máry, obecní rakev a další potřeby byly uloženy v samostatné místnosti. Po dokončení hřbitov obdržel číslo popisné 455, stavební parcela měla číslo 774, pozemkové číslo 524.

První pohřeb na frýdeckém židovském hřbitově se konal 10. října 1882, tehdy byla jako první pohřbena Ernestina Goldsteinová z Místku, která zemřela 7. října 1882 ve věku 31 let. V době zahájení provozu židovského hřbitova nebyl ustaven židovský humanitární a pohřební spolek „Chewra Kadischa“. O jeho založení se uvažovalo již v roce 1882, k založení došlo až 18. září 1896. Iniciátorem jeho založení byl představený hřbitovní sekce náboženské obce Leopold Paneth.

V roce 1914 roční příjem židovské obce činil kolem 35 000 korun, nejmenší členský příspěvek jednotlivce činil 6 korun, největší 1 056 korun ročně. Dobudování hřbitova probíhalo i v dalších letech, například v roce 1910 bylo vydáno za postavení vysoké cihlové zdi s betonovou korunou a vstupního mřížového plotu celkem 4 452,59 korun. Projekt oplocení hřbitova byl připraven 25. února 1910. Na stavebním plánu jsou uvedena parcelní čísla 876 a 875/1 (vlastní pohřební plocha) 877 (rezervní plocha, na které se až na výjimku nepohřbívalo), 875/2 (nefale), 875/3, 4 (vstupní plocha), 774 (Friedhofshalle + další prostory).

   

V období Protektorátu veškerý nemovitý židovský majetek podlehl konfiskaci. Podle konfiskačních seznamů, které jsou uloženy v SOkA Frýdek-Místek, „Israelitische Kultusgemeinde – Friedhof“ (židovský hřbitov) – čp. 455, parcely č. 876, 875/1, 875/2, 877, 774 – na Schlesische Straße ve Frýdku byl konfiskován. Podle přípisu „Aeltestenrat der Juden in Prag, Aussenstelle Mährisch Ostrau“ (Židovské rady starších v Praze, pobočky v Moravské Ostravě) bylo s městem Frýdkem jednáno ve věci prodeje židovského hřbitova. Z torzovitě dochovaného spisového materiálu nelze usoudit, jak celá věc dále pokračovala.

Za války i v poválečném období hřbitovu nebyla věnována výraznější pozornost. Poslední pohřby se konaly začátkem padesátých let. V druhé polovině 80. let minulého století  Židovská obec Ostrava prodala přední část hřbitova spolu s s obřadní síní Církvi adventistů sedmého dne ve Frýdku-Místku. dne.

Na frýdeckém židovském hřbitově je dochováno přes     300 různě poškozených náhrobků hrobek, z toho 103  bylo donedávna povalených nebo vandaly  rozbitých. K největšímu poškození náhrobků došlo v noci z 16. na 17. září 1997, kdy skupina nezletilých pěti chlapců a dvou dívek poškodila řadu náhrobků a zcela vyvrátila 85 náhrobních desek. Pro nízký věk pachatelů bylo trestní stíhání zastaveno. Začátkem září 2004 byla většina náhrobků znovu postavena. Naposledy byly náhrobky poškozeny mladistvými vandaly na podzim roku 2015. Díky iniciativě Statutárního města Frýdek-Místek došlo vybudování dělicího bezpečnostního plotu, který zabraňuje přístupu vandalů od sídliště Slezská, hřbitov je také nově napojen na kamerový systém městské policie. V současné době se připravuje memorandum o spolupráci mezi Statutárním městem Frýdek-Místek, Židovskou obcí Ostrava a Církví adventistů sedmého dne ve Frýdku-Místku a také se připravují jednotlivé fáze postupné obnovy frýdeckého židovského hřbitova.

S iniciativou na záchranu židovského hřbitova, jeho postupnou obnovu a zpřístupnění veřejnosti v rámci programu turistických atraktivit města Frýdku-Místku přišlo v roce 2014 politické hnutí „Naše Město FM“, které problematiku židovského hřbitova zařadilo mezi hlavní body svého programu.

Na frýdeckém židovském hřbitově jsou pohřbeni příslušníci těchto rodin:

Adler, Altmann, Aufricht, Auslander, Beck, Berger, Bick, Bindeles, Blumenfrucht, Brenner, Dienstag, Ducht, Eichenberg, Egger, Federmann, Feldmann, Fluss, Freud, Fried, Fries, Glae, Glauer, Glesinger, Glück, Goba, Goldberg, Goldstein, Graf, Graner, Gruber, Herlitschka (jednalo se o německou rodinu, která měla rodinné svazky s Neumanny a Landsbergery), Hermann, Herzka, Hilfstein, Hirsch, Huppert, Jelinek, Klein, Knöppelmacher, Koffler, Kolban, Kornfeld, Kosel, Kosslowsky, Kuffler, Kulka, Lamberg, Landsberger, Lanzer, Leschner, Lichtenstern, Limon, Löw, Löwy, Mechner, Meitner, Menscher, Milek, Morgenstern, Munk, Müller, Münster, Neumann, Obrl, Oppenheim, Orliber, Paneth, Pisk, Pollak, Prief, Rauchenberger, Reichert, Reik, Rindl, Robitschek, Rosenzweig, Rosner, Rössler, Scharf, Schenk, Schilder, Schlesinger, Schmied, Schmirer, Schönhof, Schulz, Schwarz, Silberstein, Slatner, Spitzer, Steinberg, Steinhauer, Steinschneider, Storch, Suchny, Süss, Tauber, Teichner, Teitelbaum, Toteles, Tramer, Weigherz, Weiner, Weiss, Wechsberg, Werner, Wulkann, Zeilendorf, Zeman a Ziffer.

Zanechat komentář

Loading Facebook Comments ...